Asi před měsícem jsem vyrazila po dlouhé době s Ivou do přírody. Bylo to potřeba .-)

Řekla jsem, že půjdu, kam mě vezme. Nevím jestli to bylo to nejlepší rozhodnutí, ale řekla jsem to :-) Nejdřív mě vzala na zříceninu hradu Ostrý. Výhled z toho docela nenápadného kopce kousek od Velemína je vskutku impozantní. Užívaly jsme si klubající se jaro a bylo nám prima.

Pak jsme přejely do Vlastislavi a nechaly auto kousek od zříceniny, na kterou jsme nešly. Ale vydaly jsme se přes ves směrem na Děkovku. Cestou jsme procházely přes Chrastnou, kde mají úžasný rybníček se strašidelnými vrbami a párkem vodníků. A za vsí úvoz plný podléšek. Krása.

Na další kopec jsem se přemluvit nenechala, protože jsem správně tušila, že zrovna v kondici moje kolena nejsou. Před Děkovkou jsme si udělaly pěkný piknik, neb jsem nám na cestu uvařila i upekla. S výhledem na Středohoří a s Oltáříkem v zádech se na sluníčku moc pěkně lenošilo.

No a nakonec cesta domů. Moc jsem se nepředvedla. Cestou z kopce od Lhoty k Mrsklesům si kolena řekla, že budou bolet tak moc, že mě Iva nechá na cestě mezi poli zahynout. Je to kamarádka. Nenechala. Nechala mě sunout se mým šnečím tempem a usadit se na návsi v Mrsklesích, zatímco sama vyrazila směr Vlastislav a vrátila se pro mě!!! :-) Výlet to byl moc fajn, ale s těma kolenama budu muset něco udělat, nebo už žádnou fotku neuvidíte :-)

Tak zase někdy...