V tom šíleným vedru jsme vyrazili na výlet, jehož cíl jsem objevila náhodou na začátku prázdnin v novinách a znovu se tak ujistila, jak málo toho pořád vím a vidím. (Za chvíli budu jak jeden čtenář, kterej pořád pláče, že nemůže všechno stihnout přečíst a slyšet :-) ).

V Panenském Týnci nedaleko Loun je nedostavěný gotický chrám. Údajně je to místo s největší energetickou zónou v zemi. Pokud vás zajímají podrobnosti, má jich Panenský Týnec na svých stránkách docela dost. Jen se trochu složitěji hledají. Naživo je to opravdu moc pěkné místo s klidnou atmosférou. Když jsme dorazili, na energetických bodech se povalovaly dvě mladé rodinky, ale než jsme chrám obešli, odešli a chrám byl na půl hodinky jen náš.

Cestou k domovu jsme našli ještě Zkamenělého pastýře. Menhir, který stojí v poli nedaleko Klobouk. Poslední zastávka byla u Oldřichova dubu v Peruci. Kolegyně mi dneska říkala, že není starej tisíc let, ale řekla bych, že je mu opravdu hodně. Duby, který se tyčej v našem Zámeckým parku a pod kterými se procházel Goethe s Beethovenem, jsou proti němu tak třetinový a starý jsou zhruba 300-350 let...