Musím opět poděkovat mé přítelkyni Ivě, že letos tak moc pečuje o mé duševní zdraví... Na výletě jsme byly poslední říjnovou sobotu. Bylo moc krásně. Už dlouhou dobu jsem myslela na to, že bych si strašně moc přála být
v tomhle parku zase na podzim. Jako kdysi poprvé... Letošní podzim hraje barvami tak, že jsem se rozhodla splnit si ten sen stůj co stůj. Ale Iva nám to zjednodušila. Naložila nás do auta a užila si s námi několikahodinovou procházku jedním z našich nejhezčích anglických parků.

Snad na vás taky trochu dýchne ta krásná podzimní atmosféra, vůně tlejícího listí, naposledy se ještě teple tetelící slunce, listy poletující nám v ohromných hejnech na hlavami, klid kolem a zvolna usínající les.