Včerejší svátek jsme s Ivou oslavily výletem za sluníčkem. A musím říct, že se povedl. Po zralé úvaze jsme daly přednost sestupu z Komárky před výstupem na Bouřňák, ale mám dneska celý den pocit, že nohy by mě bolely úplně stejně :-)

Když jsme vyjeli busem z Teplic, bylo tu docela ošklivo, ale nad Krupkou se nebe začalo trhat a na Komárce k naší velké spokojenosti krásně svítilo slunko. Bylo trochu větrno, ale to je tam vlastně pořád. Na pláni u vrtulí jsme potkávali prokřehlé turisty, kteří ke Komárce teprve stoupali a ti, kteří nás jen nepozdravili, nám vyhrožovali, že bude hůř. Zima a mraky. No je na těch fotkách vidět, že od Teplic se pořád něco snažilo přelézt kopec, ale Iva v pravidelných intervalech posílala střídavě prosby a žádosti vzhůru, takže to nakonec dopadlo tak, že jsme mraky sice půl cesty viděly všude kolem, ale nad námi svítilo krásně sluníčko a nebe bylo jak malované.

Než jsme se dostaly na pláň, nemohla jsem na chvilku minout malý hřbitůvek za kaplí. Už z něj nějaké fotky mám, ale včera bylo krásné světlo a opadané keře a stromy taky udělaly svoje, tak jsem si to na chvilku užila. Byla tam moc zima, takže opravdu jen chvíli :-)

No a pak jsme přešly přes pláň, provázeny zasmušilými pohledy krav z velkého stáda u vrtulí. Nad plání se houfovalo hejno ptáků, ale to fotit neumím. Nepostojí :-) Později jsme si v závětří dopřály sváču a pak hurá do lesa směr Kyšperk. V lese bylo krásně.... Zeleně a zlatě. A tepleji. Lidi dohromady žádný. Prolezly jsme Kyšperk a nakonec jsme skončily na dalším duchovním zastavením - křížové cestě v Bohosudově. Musím si to zkusit naplánovat na zimu. Kdyby napadl sníh a já to stihla příliš neudupané - to by byl moc pěkný úlovek pro výstavu...