Teplické II.
Ještě jednou, tentokrát v zimě, jsem se vrátila na teplický hřbitov. Procházka nedotčeným sněhem v místech, kde se čas snad opravdu zastavil, byla docela potřebnou relaxací. Čím dál víc si uvědomuju, jak moc mě tahle pro někoho poněkud morbïdní činnost, nabíjí. Někdy se tu člověk dozví víc, než by se na první pohled zdálo. O jiných i o sobě... :-)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
