Poněkud mě zaskočilo, že cesta na hřbitov téměř postrádala jakýkoliv stín. Bylo sice ještě dopoledne, ale slunce peklo jak o život. A já už měla taky chvílemi pocit, že mi o něj jde :-) Ke hřbitovu cesta dlouhá - nejdříve vilovou čtvrtí, kde se není vůbec kde schovat a pak nově zbudovanou březovou alejí, ale ta ještě bude muset povyrůst. Alej ale končí takových osmdesát metrů před hřbitovem, takže na sluníčko lezli jedině hrdnové. No musela jsem se obětovat, abych ulovila nějaké fotéčky :-) Na tenhle prodloužený víkend vážně jen tak nezapomenu.

Hřbitůvek má dvě části. Na nové se zrovna děly nějaké kamenické práce a byl tam hrozný hluk a prášilo se. Ani náhrobky nebyly z pohledu přes zeď ničím vyjímečné, takže jsme rovnou poklouzly branou na starou část. Krása. Hřbitov zdobí opravdu pěkná kruhová kaple s krásnými vitrážemi. A nedostatkem zaznamenáníhodných objektů taky netrpí :-) Ale vzhledem k blížícímu se poledni jsme ho prošly co nejrychleji a hurá na trolejbus a do stínu. A odpoledne zase zpátky do Teplic. Tak zase někdy příště ...